Rolava je pěkný zpestření Karlovarek. Když prší, a to tou dobou skoro vždycky. Pěkně to běží, sem tam nějakej jez, cvičivější místo, nebo strom. Klidných úseků tu moc není, cesta rychle ubíhá. Obtížnost místy překročí WW III, ale čtyřkových míst poskrovnu, jsou-li jaká. Všechno to končí stupněm, pod kterým se za velké vody všechno pěkně vaří. A to už je konec. Druhý den ještě jednou, vody už o poznání míň. Jedem pomaleji, je to dost kamenité, nemá to tah, ale pořád pěkné. Závěrečný stupeň je o něco vyšší, ale postrádá včerejší hukot.