si klade za čest pozvat Vás k prohlídce této stránky.

Společnost Staroušových přátel je vysoce progresivní a značně uzavřené sdružení, specializující se především na sjíždění více či méně divokých řek a občasné pěší nájezdy do lůna přírody. Jeho činnost se řídí vysoce kvalitní Ústavou, jíž můžete na těchto stránkách rovněž nalézt, a samozřejmě i celou řadou nepsaných zvyklostí. Subsidiárním pramenem jsou i vysoce kvalitní, kultovní vodácká díla Zdeňka Šmída – Proč bychom se netopili, resp. Proč bychom se netěšili.

Stejně jako následováníhodný PCW klub ve druhé ze jmenovaných knih nepodceňuje SSP při své činnosti fenomén zdravé lidské soutěživosti a motivuje své členy celou řadou vysoce prestižních žebříčků. Bezesporu nejsledovanějším je žebříček vodácké expirience, v němž přibývají body na základě délky a obtížnosti každého úseku, sjetého na lodi v rámci vodácké akce SSP. Derivátem tohoto žebříčku je žebříček Top-corm, do nějž jsou extrahovány toliko body získané na kormidle deblkánoe, ať již otevřené či zavřené. Z ústavněprávního hlediska má význam žebříček účasti a zcela bez zajímavosti jistě není ani žebříček zříceninoběžců, v němž je přesně zachyceno, na kolik se kdo vyšplhal zřícenin a zejména tvrzišť.

Společnost Staroušových přátel vznikla jako neformální parta v roce 1991 a jistá institucionalizace ji postihla teprve v průběhu let, mimo jiné i v důsledku zřetelné fluktuace pravidelných účastníků. Jako každé sociální skupině, ani jemu se nevyhnuly názorové střety, v některých případech značně intenzivní. Přesto snad lze dát víru optimistickým prognózám, důvěřujícím v dlouhou a intenzivně smaživou budoucnost.